23/02/18

23. února 2018 v 13:44 | jitřenka
tatkéž jste si někdy říkali, co asi ti mračiví lidé dnes prožili? co se jim stalo tak špatného, že to musejí všem dávat najevo?
upřímně patřím mezi chodící pozitivní náladu, takže toto má mysl nepochopí - přesto ale s nimi soucítím a vymýšlím jim příběh, co se jim stalo, ale i co se následně událo - a oni se stali šťastnějšími.
nejsem blázen, jen trpím přehnanou fantazií.
dnes jsem jela s mamkou (ano, můj věk je velice ní- dobrá, je mi dvanáct ;)) a tetou do knihkupectví, samozřejmě tam byla mladá slečna, co vypadala docela sklesle.


bruneta unaveně zavřela dveře od knihkupectví, které v ní jiné dny vyvolávalo radost, dnes pouze smutek. Cítila se tak sama, nikdo z jejích přátel za ni nepřišel a nepoblahopřál k tomu radostnému dnu; vždyť ji dnes bylo jednadvacet! Celý den čekala, dokonce i mobil si musela několikrát nabít, aby nepřišla o žádnou zprávu či snad hovor. Ale samozřejmě nic.
pocítila jakési lechtání a spěšně si uvědomila, že ji zvoní mobil. Maličký úsměv ji ale z tváře zmizel, když si povšimla neznámého čísla. Zmrzlými prsty tedy hovor přijala a po chvíli váhání přiložila mobil k narůžovělým uším.
˝Ahoj Edit! Tak co, jak se máš?˝
˝Kamile, eheheh.. Nevěděla jsem, že se spolu bavíme-˝
˝omlouvám se ti za to, jestli tě ruším tak řekni hned.. nebo jestli mne již nechceš slyšet, buď upřímná, nevadí to,˝
˝ne, ne! v pořádku, překvapil jsi mne. Je mi fajn.. ale strašná zima˝
˝doopravdy, jestli ti to vadí, polož mi to. Zima? Nechce přijít třeba ke mne, oslavit tvé narozeniny?˝
˝ty jsi v Česku?! Kamile.. ty sis vzpomněl.. jako jediný˝
˝ovšem že jsem v Česku! Již tak dva měsíce, ale bál jsem se ti zavolat.. netuším. Pojď na ×××, tedy jestli stále bydlíš na Vsetíně, Ed. Omlouvám se ti, že jsem se neozval, ale fakt jakože jsi dost stašidelná když se naštveš˝
˝Ah-! Kamile, neprovokuj! Tak zatím!˝
hnědovlasá slečna se usmála a rozešla se na autobusovou zastávku. Kamarád z dětství se ji vrátil.. a ještě k tomu si vzpomněl na její narozeniny. Vesele začala poskakovat, příčina její dětinskosti již nebyla pouhá zima; konečně bude moci obejmout opět svého dávno ztraceného bratra, jediného přítele, který ji po smrti rodičů zůstal.

vždy s úsměvem,
jitřenka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 saga-in-pain saga-in-pain | 9. března 2018 v 19:23 | Reagovat

actually, I don't know, auurin.
ah, I really don't know.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama